Historie a význam

Koncem 19. století rašelina, po tisíciletí vytvářená v rašeliništích z odumřelého rostlinného materiálu, získala pro člověka velký význam jako „surovina“. Její těžba zaznamenala obrovský vzestup. Lze to doložit celostátními průzkumy rašelinišť včetně měření tloušťky rašelinových ložisek, jež tehdy proběhly. Rašelina těžená ručně na takzvaných borkovištích se používala jako palivo v domácnostech, ale i v průmyslu. Kromě palivové rašeliny se těžila i podestýlková rašelina jako náhrada slámy v chlévech pro dobytek a rašelinná drť, používaná jako zahradnický substrát pro rostliny. V roce 1902 bylo v okrese Gmünd ve čtyřech podnicích na těžbu rašeliny zaměstnáno celkem 166 pracovníků. Aby bylo možné rašelinu těžit, muselo se rašeliniště předem vysušit pomocí nově budovaných odvodňovacích příkopů.

Také rašeliniště u Heidenreichsteinu, tzv. „Gemeindeau", je vážně narušené těžbou, jež sahá až do roku 1885. Rašelina se tu těžila na velkých plochách a území dodnes protínají odvodňovací příkopy. Vypráví se, že rašelina se tu v malé míře těžila ještě krátce po druhé světové válce.

Nový rozvoj:

• 1979 – otevření naučné stezky rašeliništěm
• 1981 – vyhlášení přírodní rezervace Gemeindeau
• 1989 – založení přírodního parku a Spolku pro přírodní park
• 2005 – Přírodní park roku
• 2011 – rozhodnutí hlavní školy v Heidenreichsteinu o spolupráci s přírodním parkem (Naturparkschule NNÖMS Heidenreichstein)
• 2012 – dokončení a otevření informačního centra přírodního parku
• 2019 – přihlášení obce Heidenreichstein k Chartě přírodních parků
• 2021 – Přírodní park roku